Misionářská volba

Sním o mi­si­o­nář­ské volbě schop­né pro­mě­nit kaž­dou věc, aby se zvyk­los­ti, styly, roz­vrhy, slov­ník i každá cír­kev­ní struk­tu­ra staly vhod­ným ka­ná­lem pro evan­ge­li­za­ci ny­něj­ší­ho světa spíše než pro se­be­pre­zen­ta­ci. Re­for­ma struk­tur, která vy­ža­du­je pas­to­rál­ní kon­ver­zi, může být po­ja­ta pouze v tomto smys­lu: po­čí­nat si tak, aby se všech­ny staly více mi­si­o­nář­ský­mi, aby řádná pas­to­ra­ce ve všech svých in­stan­cích byla více ex­pan­ziv­ní, ote­vře­ná, sta­vě­la pas­to­rač­ní ak­ti­vis­ty do usta­vič­né­ho po­sto­je „vy­chá­ze­ní“ a usnadňovala po­zi­tiv­ní od­po­věď všech, kte­rým Ježíš na­bí­zí svoje přá­tel­ství. Jak řekl Jan Pavel II. bis­ku­pům Oce­á­nie: „úče­lem každé ob­no­vy v církvi musí být misie, aby se ne­sta­la ko­řis­tí ja­kési cír­kev­ní in­tro­ver­ze“.

František, Radost Evangelia